Výstavy a jiná činnost
I když výstavy nejsou hlavní náplní života našich morčátek, přesto jsme se rozhodli věnovat jim místo na našich stránkách.
4. 10. 2014 - 27. Meerschweinchen - Tischachau des MCB in Landshut (DE)
Po téměř osmiměsíční výstavní pauze jsme vyrazili na naši první zahraniční výstavu. Společně s Petrem Tejmlem (Děkujeme za vše!!!) jsme navštívili německou výstavu morčat v Landshutu.
Našimi reprazentanty byl Antylar (dosazažený výsledek SV), Jasmína (SV), o které jsme s nenuceností sobě vlastní tvrdili, že není "pregnant", ale "fat", čemuž pan posuzovatel uvěřil, a Kordula (HV), která nakonec po zásluze vybojovala 2 místo v hladkých. Konečně se dočkala nějakého ocenění!
Naši skupinu posuzoval pan Marcus Durrer a tato výstava byla jeho první v roli posuzovatele.
Německá výstava se liší od české zejména tím, že si vystavovatelé nosí zvířata k posudku sami. A po celou dobu posuzování jsou přítomni manipulaci se zvířetem.
Po téměř osmiměsíční výstavní pauze jsme vyrazili na naši první zahraniční výstavu. Společně s Petrem Tejmlem (Děkujeme za vše!!!) jsme navštívili německou výstavu morčat v Landshutu.
Našimi reprazentanty byl Antylar (dosazažený výsledek SV), Jasmína (SV), o které jsme s nenuceností sobě vlastní tvrdili, že není "pregnant", ale "fat", čemuž pan posuzovatel uvěřil, a Kordula (HV), která nakonec po zásluze vybojovala 2 místo v hladkých. Konečně se dočkala nějakého ocenění!
Naši skupinu posuzoval pan Marcus Durrer a tato výstava byla jeho první v roli posuzovatele.
Německá výstava se liší od české zejména tím, že si vystavovatelé nosí zvířata k posudku sami. A po celou dobu posuzování jsou přítomni manipulaci se zvířetem.
23. 2. 2014 - 3. krátkosrstá výstava v Praze
Další výstava ze série "proč jsme vlastně jeli"? :-D Proč? Krásné prostředí Toulcova dvora, nádherné počasí a skvělé pokecání! A našli jsme hrob F. X. Šaldy! A máme to kousek!
Pravda - dosažené výsledky stojí za prd. :-D
Pravda - dosažené výsledky stojí za prd. :-D
7. 12. 2013 - 6. vánoční výstava v Olomouci - TISCHSCHAU
Vlastně vůbec nevím, proč jsme na tuto výstavu jeli. Byly kolem ní samé komplikace. Jednak jsem stále trpěl zdravotními obtížemi, druhak večer před výstavou byl maturitní ples, kterého jsme se v Plzni účastnili.
Z Plzně jsem odjel v 3,28 noční autobusem ze Skvrňan na hlavní vlakové nádraží. Odtud ve 4,08 do Prahy a dále do Olomouce.
Zde jsme umístili morčata na stoly a vyrazili do Kojetína k přátelům. Po návratu nás čekalo nemilé překvapení... Jediná Kendra, která jela tak jakože navíc, získala kartu. Kordula byla diskvalifikována, Jasmína získala 92,5 bodů a Isabella 93 bodů. Ach jo.
Z Plzně jsem odjel v 3,28 noční autobusem ze Skvrňan na hlavní vlakové nádraží. Odtud ve 4,08 do Prahy a dále do Olomouce.
Zde jsme umístili morčata na stoly a vyrazili do Kojetína k přátelům. Po návratu nás čekalo nemilé překvapení... Jediná Kendra, která jela tak jakože navíc, získala kartu. Kordula byla diskvalifikována, Jasmína získala 92,5 bodů a Isabella 93 bodů. Ach jo.
15. - 17. 11. 2013 - 4th Double Cavy Show Lysá nad Labem
Jednalo se o čtyřdenní výstavu v prostředí výstaviště v Lysé nad Labem. Navíc! Výstaviště je opravdu luxusně blízko u nádraží. Asi 20 kroků! A to nepřeháníme! Prostě přes ulici! Přestože nemáme vícedenní výstavy příliš v lásce, vyrazili jsme. I proto, že se jednalo o duo výstavu. Našimi zástupkyněmi byly obě šimlice - Kordula a Jasmína.
ČTVRTEK - využili jsme nabídky a holky odvezli do Lysé již ve čtvrtek, den před výstavou. Přejímka byla od 16,30 do 17,00. I když se jednalo o "jetí na otočku", byl to fajn výlet. Holky jsme mrskli do klecí, naložili zeleninu a jeli zase zpět do Plzně.
PÁTEK - Hned po práci jsme se hrnuli z Plzně do Lysé. A jaké překvapení, když při prvním posudku od Denisy Vítkové ani jedna karta!!! Kordula 94 b, Jasmínka pouhých 92,5 b. Přitom je tak milá a netradiční!
Mrskli jsme morčatům nějakou zeleninu a seno a odjeli načuření do Kolína.
ČTVRTEK - využili jsme nabídky a holky odvezli do Lysé již ve čtvrtek, den před výstavou. Přejímka byla od 16,30 do 17,00. I když se jednalo o "jetí na otočku", byl to fajn výlet. Holky jsme mrskli do klecí, naložili zeleninu a jeli zase zpět do Plzně.
PÁTEK - Hned po práci jsme se hrnuli z Plzně do Lysé. A jaké překvapení, když při prvním posudku od Denisy Vítkové ani jedna karta!!! Kordula 94 b, Jasmínka pouhých 92,5 b. Přitom je tak milá a netradiční!
Mrskli jsme morčatům nějakou zeleninu a seno a odjeli načuření do Kolína.
SOBOTA - Do Lysé jsme nejeli. Měli jsme domluveno, že nám známý dá vědět, jak dopadl druhý posudek. Nicméně do doby jeho odjezdu nebyl zveřejněn.
NEDĚLE - Z Kolína jsme v pohodě a bez problémů dojeli do Lysé. Akorát se rozdávaly druhé posudky. Kordula konečně 95 b, čímž získala první kartu čekatele. Jasmína 93 b. Posuzovala Anna Havlínová.
Po skončení výstavy se měla konat členská schůze. Ale nějak nás to v hale nebavilo, a tak jsme po sobě uklidili klece a odjeli.
NEDĚLE - Z Kolína jsme v pohodě a bez problémů dojeli do Lysé. Akorát se rozdávaly druhé posudky. Kordula konečně 95 b, čímž získala první kartu čekatele. Jasmína 93 b. Posuzovala Anna Havlínová.
Po skončení výstavy se měla konat členská schůze. Ale nějak nás to v hale nebavilo, a tak jsme po sobě uklidili klece a odjeli.
Závěrečné hodnocení? Vlastně zklamání. Výstavní prostory byly zvláštní, svým křikem je okupovali kohouti, moc dlouho se tam nedalo vydržet. Navíc po čtyřdenní výstavě a podestlaná Assanem morčata vypadala docela zuboženě...
10. 11. 2013 - 2. výstava morčat Benešov nad Ploučnicí
Na výstavu do Benešova nad Ploučnicí jsme vyvezli celou naši CHS. A hned na úvod dlužno dodat, že dojmy jsou ambivalentní...
Začněme od začátku. Vstávání ve 4,30 nic moc. Do vlaku jsme nastoupili v 5,29 a se třemi přestupy jsme úspěšně, i když pouze osobáčky a náhradní autobusovou přepravou, dorazili v 8.57 do Benešova nad Ploučnicí. Výstava je luxusně blízko nádraží, takže nebyl problém.
Zcela nás úchváltily výstaní prostory. Nádherná, velká výstava, čisté a nově natřené klece, čisté místnosti, dobrá organizce, místa k sezení, teplo, guláš, tombola... Senzace!
A následně šok. Posuzovatelky body šetřily a neprocházela zvířata, která jindy neměla problém. Na této výstavě bylo vysoké procento diskvalifikovaných zvířat. A např. první místo v hladkých se bralo za 97 b!
Naše výsledky? Naše zvířata posuzovala Denisa Vítková. Začněme úspěchem. Kendra vybojovala krásných 96 b a stala se 3. hladkou adult. Na posuzováku nebyla jediná výtka ani poznámka, pouze strhané body.
Tím končí úspěchy... Červená šimlice Kordula zůstala kousíček pod kartou. Byli jsme opravdu zklamáni. 94,5 bodu považujeme za neúspěch. Pravda, máme na něm asi i podíl my, neb je po mladých na břiše zažloutlá. Drbali jsme ji, co to šlo, ale do pračky ji narvat nemůžeme! :-D Kordula ztratila bod za typ a stavbu, bod za dlouhou hlavu (nesouhlasím, na červeňáka fakt super hlava!!!) 1,5 bodu za srst (jako proč???) půl bodu za kresbu těla (to už fakt nevím, jak by šiml měl vypadat), půl bodu za barvu a jeden bod za kondici a prezentaci.
Anťas byl diskvalifikován, s čímž jsme počítali. Takže žádné překvapení. Červeňáci již šampiona mají, takže přestávají jezdit na výstavy.
Nu, a potom naše nová posila, barevná šimlice Jasmína. Počítali jsme s diskvalifikací, protože si týden před výstavou vytvořila díru v srsti. Kupodivu toto prošlo. Ale výsledek 93,5 bodu byl opravdu negativně šokující. Vytčena byla užší ramena, delší hlava, méně klopené uši, baby srst, rozložení barev, méně červené, nepravidelné šimlování. Ok, je to malé zvíře. Určitě zmohutní, uši padají každým dnem, baby srst se vymění... Opravdu budeme rádi, když se podaří s ní vyjezdit CZCH. Pokusíme se o to již v následující výstavě.
Ještě zbývá popsat závěrečné rozčarování. Na této výstavě se volil "Smolař výstavy". Nejprve si všichni mysleli, že se jedná o cenu pro hnusáka, proto jsme byli opravdu spruzení, že do této kategorie spadla i Jasmína. Následně nám bylo vysvětleno samotnou Andreou, že se jedná o cenu pro zvíře, které prostě na této výstavě mělo peška. Výstavní ambice má, ale momentální stav způsobil malé body. Je to útěcha? I tak se ale jednalo o diskutabilní cenu a jsme rádi, že jsme ji nemuseli přebírat. :-D
Začněme od začátku. Vstávání ve 4,30 nic moc. Do vlaku jsme nastoupili v 5,29 a se třemi přestupy jsme úspěšně, i když pouze osobáčky a náhradní autobusovou přepravou, dorazili v 8.57 do Benešova nad Ploučnicí. Výstava je luxusně blízko nádraží, takže nebyl problém.
Zcela nás úchváltily výstaní prostory. Nádherná, velká výstava, čisté a nově natřené klece, čisté místnosti, dobrá organizce, místa k sezení, teplo, guláš, tombola... Senzace!
A následně šok. Posuzovatelky body šetřily a neprocházela zvířata, která jindy neměla problém. Na této výstavě bylo vysoké procento diskvalifikovaných zvířat. A např. první místo v hladkých se bralo za 97 b!
Naše výsledky? Naše zvířata posuzovala Denisa Vítková. Začněme úspěchem. Kendra vybojovala krásných 96 b a stala se 3. hladkou adult. Na posuzováku nebyla jediná výtka ani poznámka, pouze strhané body.
Tím končí úspěchy... Červená šimlice Kordula zůstala kousíček pod kartou. Byli jsme opravdu zklamáni. 94,5 bodu považujeme za neúspěch. Pravda, máme na něm asi i podíl my, neb je po mladých na břiše zažloutlá. Drbali jsme ji, co to šlo, ale do pračky ji narvat nemůžeme! :-D Kordula ztratila bod za typ a stavbu, bod za dlouhou hlavu (nesouhlasím, na červeňáka fakt super hlava!!!) 1,5 bodu za srst (jako proč???) půl bodu za kresbu těla (to už fakt nevím, jak by šiml měl vypadat), půl bodu za barvu a jeden bod za kondici a prezentaci.
Anťas byl diskvalifikován, s čímž jsme počítali. Takže žádné překvapení. Červeňáci již šampiona mají, takže přestávají jezdit na výstavy.
Nu, a potom naše nová posila, barevná šimlice Jasmína. Počítali jsme s diskvalifikací, protože si týden před výstavou vytvořila díru v srsti. Kupodivu toto prošlo. Ale výsledek 93,5 bodu byl opravdu negativně šokující. Vytčena byla užší ramena, delší hlava, méně klopené uši, baby srst, rozložení barev, méně červené, nepravidelné šimlování. Ok, je to malé zvíře. Určitě zmohutní, uši padají každým dnem, baby srst se vymění... Opravdu budeme rádi, když se podaří s ní vyjezdit CZCH. Pokusíme se o to již v následující výstavě.
Ještě zbývá popsat závěrečné rozčarování. Na této výstavě se volil "Smolař výstavy". Nejprve si všichni mysleli, že se jedná o cenu pro hnusáka, proto jsme byli opravdu spruzení, že do této kategorie spadla i Jasmína. Následně nám bylo vysvětleno samotnou Andreou, že se jedná o cenu pro zvíře, které prostě na této výstavě mělo peška. Výstavní ambice má, ale momentální stav způsobil malé body. Je to útěcha? I tak se ale jednalo o diskutabilní cenu a jsme rádi, že jsme ji nemuseli přebírat. :-D
12. 10. 2013 - 1. výstava morčat Jaroměř - Josefov
Na tuto výstavu jsme se velmi těšili. Protože dobře známe Terezín, sesterské město Josefova, měli jsme náplánovány spíše exkurze po městě a muzeích než setrvání na samotné výstavě.
Nutno podotknout, že výstava byla perfektně zorganizována - čisté prostředí, pěkné klece, vše fungovalo.
Po prohlídce města jsme se ve skvělé náladě vrátili na výstavu. A zažili studenou sprchu. Ani jedno z našich morčat (!!!) nezískalo čekatelskou kartu! Byli jsme v šoku... Čekali jsme 2 čekatelské karty a 1 disk (Kordula je okousaná od dětí). Místo toho jsme "získali" 0 karet a žádný disk. Paní posuzovatelka Havlínová byla přísná. A co hůř - setkali jsme se s výtkami, které jsme prozatím u těchto zvířat ani jednou nezaznamenali.
I proto jsme se před půl pátou sbalili a vyjeli směr domov.
Závěrečné hodnocení? Skvělý den, pěkné prostředí, kyselý návrat...
Na tuto výstavu jsme se velmi těšili. Protože dobře známe Terezín, sesterské město Josefova, měli jsme náplánovány spíše exkurze po městě a muzeích než setrvání na samotné výstavě.
Nutno podotknout, že výstava byla perfektně zorganizována - čisté prostředí, pěkné klece, vše fungovalo.
Po prohlídce města jsme se ve skvělé náladě vrátili na výstavu. A zažili studenou sprchu. Ani jedno z našich morčat (!!!) nezískalo čekatelskou kartu! Byli jsme v šoku... Čekali jsme 2 čekatelské karty a 1 disk (Kordula je okousaná od dětí). Místo toho jsme "získali" 0 karet a žádný disk. Paní posuzovatelka Havlínová byla přísná. A co hůř - setkali jsme se s výtkami, které jsme prozatím u těchto zvířat ani jednou nezaznamenali.
I proto jsme se před půl pátou sbalili a vyjeli směr domov.
Závěrečné hodnocení? Skvělý den, pěkné prostředí, kyselý návrat...
5. 10. 2013 - Velvarská výstava morčat
Na výstavu do Velvar jsem jel sám. Pravda, ráno ve 4,50 se mi moc vstávat nechtělo a i jsem si říkal, zda to nevzdám... Ale ještě že ne!
Cesta ubíhala dobře. Přestup v Praze - z hlavního nádraží jsem utíkal na Masaryčku, poté v Kralupech nad Vltavou - zde byla pro změnu zavedena náhradní autobusová přeprava. Vystoupil jsem ve Velké Bučině a pěšky asi za 15 minut došel do výstavního areálu. Ubytoval jsem morčata do klecí a vyrazil do města. Velvary mě zklamaly. Kde nic, tu nic. Hnusné zákusky a naprosto odporné kafe!
Na výstavu jsem se vrátil kolem poledne. Předal jsem Impressi nové majitelce, rozhlédl se po výstavě, popovídal. Dosažené bodové výsledky - v případě Antíka i Kendry 95,5 bodu věstily kartu. Ale dopadlo to lépe! My obsadili 2. (Antík) a 3. (Kendra) místo v hladkých adult! Byl jsem nadšen!
Ještě během vyhlášení výsledků jsem rychle hodil morčata do přepravek a úprkem vyrazil opět do Velké Bučiny na náhradní autobusou přepravu. Stihl jsem ji, a tak jsem vyrazil ku domovu o 2 vlaky dříve, než jsem počítal.
Na výstavu do Velvar jsem jel sám. Pravda, ráno ve 4,50 se mi moc vstávat nechtělo a i jsem si říkal, zda to nevzdám... Ale ještě že ne!
Cesta ubíhala dobře. Přestup v Praze - z hlavního nádraží jsem utíkal na Masaryčku, poté v Kralupech nad Vltavou - zde byla pro změnu zavedena náhradní autobusová přeprava. Vystoupil jsem ve Velké Bučině a pěšky asi za 15 minut došel do výstavního areálu. Ubytoval jsem morčata do klecí a vyrazil do města. Velvary mě zklamaly. Kde nic, tu nic. Hnusné zákusky a naprosto odporné kafe!
Na výstavu jsem se vrátil kolem poledne. Předal jsem Impressi nové majitelce, rozhlédl se po výstavě, popovídal. Dosažené bodové výsledky - v případě Antíka i Kendry 95,5 bodu věstily kartu. Ale dopadlo to lépe! My obsadili 2. (Antík) a 3. (Kendra) místo v hladkých adult! Byl jsem nadšen!
Ještě během vyhlášení výsledků jsem rychle hodil morčata do přepravek a úprkem vyrazil opět do Velké Bučiny na náhradní autobusou přepravu. Stihl jsem ji, a tak jsem vyrazil ku domovu o 2 vlaky dříve, než jsem počítal.
21. 9. 2013 - 3. barevná výstava morčat v Hradci Králové
Po delší době jsme opět vyrazili na výstavu. Hradec Králové je docela pohodlně v dosahu vlakem, tak proč ne?
Výstava se konala v prostorách střední veterinární školy. Zpočátku se chodby zdály malé, nakonec vše proběhlo dobře. Jen v odpoledních hodinách nebyl na výstavě ani gram vzduchu...
Jak je naším dobrým zvykem, umístili jsme morčata do klecí a vyrazili objevovat nám neznámá místa v okolí. Tentokrát jsme svou návštěvou pocitli Třebechovice pod Orebem.
Po návratu na výstavu, která mimochodem byla luxusně blízko vlakového nádraží, jsme popovídali s přáteli a samozřejmě se seznámili s bodovými výsledky. Nadšení tak napůl. Antík i přes náš netuchající boj se srstí získal 96 bodů a dostal údajně i pochvalu a šanci získat třetí místo v červených, ale tuto šanci nevyužil. Kendra byla paní posuzovatelkou Denisou Vítkovou diskvalifikována. Důvod si necháme pro sebe, je to trochu trapas... :-D Mea culpa!
Dlužno dodat, že ceny se tentokrát zadávaly podle barev. Zajímavý systém, který dává šanci vyniknout i jiným barvá než krémovým či bílým! :-D
Výstava se konala v prostorách střední veterinární školy. Zpočátku se chodby zdály malé, nakonec vše proběhlo dobře. Jen v odpoledních hodinách nebyl na výstavě ani gram vzduchu...
Jak je naším dobrým zvykem, umístili jsme morčata do klecí a vyrazili objevovat nám neznámá místa v okolí. Tentokrát jsme svou návštěvou pocitli Třebechovice pod Orebem.
Po návratu na výstavu, která mimochodem byla luxusně blízko vlakového nádraží, jsme popovídali s přáteli a samozřejmě se seznámili s bodovými výsledky. Nadšení tak napůl. Antík i přes náš netuchající boj se srstí získal 96 bodů a dostal údajně i pochvalu a šanci získat třetí místo v červených, ale tuto šanci nevyužil. Kendra byla paní posuzovatelkou Denisou Vítkovou diskvalifikována. Důvod si necháme pro sebe, je to trochu trapas... :-D Mea culpa!
Dlužno dodat, že ceny se tentokrát zadávaly podle barev. Zajímavý systém, který dává šanci vyniknout i jiným barvá než krémovým či bílým! :-D
5. 5. 2013 - 4. kladenská výstava morčat
Tato výstava byla sice dvoudenní, ale my se jí účastnili pouze v neděli. Vyrazili jsme s Kendrou i Antylarem a dopadli jsme dobře! Zase karty doma! Antík získal 95,5 bodů. Kendra hned 96,5 bodů a dokonce s ní paní posuzovatelka Andrea Kroftová šachovala ohledně pěkné červené barvy! Jsme hrdi!
Výstava proběhla v poklidu, ale moc jsme se na ní nezdrželi. Udělali jsme si výlet do nedalekých Lánů a také se prošli po Kladně, ve kterém jsme v životě nebyli.
Takže jsme ráno "hodili" morčata do klecí a vrátili se asi půl hodiny před rozdáváním diplomů.
Cesta zpět do Plzně pak byla také báječná, neb jsme si vyzkoušeli jízdu po nám neznámé železniční trati.
Cesta zpět do Plzně pak byla také báječná, neb jsme si vyzkoušeli jízdu po nám neznámé železniční trati.
27. 4. 2013 - 3. výstava morčat Přerov - DUO výstava
Po dlouhé době jsme si dali výstavu, respektive po roce. Rok se s rokem sešel a my jsme přijeli do Přerova. I když cesta nebyla úplně bez komplikací. Ale stálo to za to!
V pátek odpoledne, když jsem začal chystat morčata, jsem zjistil, že mají všenky! Ach jo! Veškeré výstavní plány se začaly hroutit! Rychle pro Arpalit. Nastříkat, nechat působit. Vykoupat. Vyčesat. Nastříkat, nechat působit. Vyčesat. Všenky to nepřežily, ale jejich mrtvá těla zůstala v kožichu. A tak jsem vzal kartáček na zuby a poctivě pucoval kožíšky.
Cesta byla v pohodě. V Kolíně jsme nastoupili do vlaku v 6.00 a těsně po deváté hodině ranní jsme byli na výstavišti.
Umístili jsme zvířata do klecí, přivítali se se známými a odjeli do Kojetína na návštěvu. Po obědě jsme byli zpět na výstavišti a radostí ani nedýchali!
Jednalo se o DUO výstavu a nám se podařilo získat pro obě vystavovaná morčata hned dvě kartičky! A to s pěkným bodovým ziskem!
Jednalo se o DUO výstavu a nám se podařilo získat pro obě vystavovaná morčata hned dvě kartičky! A to s pěkným bodovým ziskem!
Výsledky jsou uváděné v pořadí Kroftová/Švarcová.
Kendra: 95,5 / 96,5
Antyrar: 96,5 / 95,5
Velká spokojenost!!!
Podařilo se nám navázat nové kontakty, popovídali jsme s přáteli a jako třešničku na dortu jsme vyhráli losovanou cenu - slevová poukázka v hodnotě 500 Kč na fotoknihu u Fotolabu!
Lehce před šestou hodinou jsme odjeli z Přerova zpět do Kolína. Cestou domu spadlo pár kapek, ale domů jsme to stihli bez újmy.
Na tuto výstavu jsme vezli tam 5 morčat na předání, zpět 1.
Na tuto výstavu jsme vezli tam 5 morčat na předání, zpět 1.
29. 4. 2012 - 2. výstava morčat Přerov
Vzhledem k tomu, že Gordíkovi zbývala jediná výstava do titulu šampiona, rozhodli jsme se, že vyrazíme na nedělní výstavu do Přerova.
Cesta byla tristní. Budík zařičel nekompromisně ve 3,50 ráno! Ještě v mátohách jsme se tedy vykopali z domu a vyrazili na nádraží. Vlak nám jel ve 4,59. Ve vlaku jsme spali a ani jsme se nenadáli a již jsme vytupovali na nádraží v Přerově.
Přerovské výstaviště jsme našli bez větších obtíží. Umístili Gordíka do jeho klece, nakontaktovali jeho dovozkyně na Slovensko, mrkli na sebe se slečnou Přikrylovou, které jsme měli vézt morčata do Prahy a do Plzně, a již jsme opouštěli výstavní prostor a vyrazili na výlet.
Vzhledem k celodenní vlakové jízdence jsme nebyli omezeni. Vyrazili jsme tedy do nám známých míst - do Uherského Hradiště a Starého Města u Uherského Hradiště. Stihli jsme také návštěvu v Kojetíně u Davisových.
Kolem půl čtvrté jsme byli zpět v Přerově. Gordík získal senzačních 96,5 bodu od paní Andrey Kroftové. Jako šampiona ČR jsme ho tedy předali a on odcestoval na Slovensko.
Vzhledem k časové tísni jsme rychle našli slečnu Přikrylovou, přebrali od ní přepravovaná morčata a klusem (!!! - ...to bylo hrozný...) jsme chvátali zpět na vlakové nádraží. Dorazili jsme 2 minuty před odjezdem vlaku.
Touto výstavou končí úspěšné kariéra Gordíka v naší CHS. Stává se tak naším 3. odchovancem s titulem. A od bronzové chovatelské stanice nás tak dělí ještě dva!
Cesta byla tristní. Budík zařičel nekompromisně ve 3,50 ráno! Ještě v mátohách jsme se tedy vykopali z domu a vyrazili na nádraží. Vlak nám jel ve 4,59. Ve vlaku jsme spali a ani jsme se nenadáli a již jsme vytupovali na nádraží v Přerově.
Přerovské výstaviště jsme našli bez větších obtíží. Umístili Gordíka do jeho klece, nakontaktovali jeho dovozkyně na Slovensko, mrkli na sebe se slečnou Přikrylovou, které jsme měli vézt morčata do Prahy a do Plzně, a již jsme opouštěli výstavní prostor a vyrazili na výlet.
Vzhledem k celodenní vlakové jízdence jsme nebyli omezeni. Vyrazili jsme tedy do nám známých míst - do Uherského Hradiště a Starého Města u Uherského Hradiště. Stihli jsme také návštěvu v Kojetíně u Davisových.
Kolem půl čtvrté jsme byli zpět v Přerově. Gordík získal senzačních 96,5 bodu od paní Andrey Kroftové. Jako šampiona ČR jsme ho tedy předali a on odcestoval na Slovensko.
Vzhledem k časové tísni jsme rychle našli slečnu Přikrylovou, přebrali od ní přepravovaná morčata a klusem (!!! - ...to bylo hrozný...) jsme chvátali zpět na vlakové nádraží. Dorazili jsme 2 minuty před odjezdem vlaku.
Touto výstavou končí úspěšné kariéra Gordíka v naší CHS. Stává se tak naším 3. odchovancem s titulem. A od bronzové chovatelské stanice nás tak dělí ještě dva!
Fotografie zapůjčena z CHS Antares
12. až 15. 4. 2012 - 5., 6., 7. a 8. výstava CavyShow for Pets Praha
...aneb Hořkosladké Letňany! Čtyřdenní výstava s unikátní možností získat hned 4 kartičky čekatelství. Každý den posuzuje jiný posuzovatel, každý den se udělují ceny a také kartičky čekatelství. Skvělá šance pro jarní mláďata!
Naši CHS reprezentoval pouze Gorďásek. Vedl si dobře. Až na... Až na jeden den, kdy mu o půl bodu (!!!) unikla kartička čekatele a tím také titul šampion ČR.
Ve statistice naše účast vypadala takto:
5. Cavy Show - DÝNKOVÁ - 95 bodů
6. Cavy Show - FUKSOVÁ - 95,5 bodů
7. Cavy Show - ŠVARCOVÁ - 94,5 bodů
8. Cavy Show - TEJML - 96 bodů
Posuzování bylo napříč všemi posuzovateli velmi přísné. Ale asi je to tak dobře. Samozřejmě nejvíc řádila paní Švarcová. Gordík to odnesl opravdu velmi krutými srážkami, např. -1,5 bodu za "mírně složené uši" či -1,5 bodu za "mírně delší srst na zádi". Všichni posuzovatelé se shodli ve světlejší spodní barvě.
Výstava to byla náročná jak pro vystavené zvířata - přeci jenom není snadné se ukazovat 4 dny v kuse bez možnosti se ukrýt, tak pro vystavovatele. Někdo přeci nakrmit musí!
Gordikona čeká pod vlajkou naší CHS ještě nedělní výstava v Přerově a pevně věříme, že se podaří získat titul šampion ČR.
1. 4. 2012 - 12. výstava ušlechtilých morčat a jiných hlodavců v Rychnově n. K.
Už jsme ani nepočítali, že bychom tento rok vyjeli na nějakou výstavu. Osud tomu chtěl, že náš nádherný sameček Gordikon neodcestoval do nového domova a zůstal u nás o měsíc déle. A proto jsme ho přihlásili na výstavu.
V neděli ráno, konkrétně v 4,59 zazvonil budík. V šest odjížděl vlak z Kolína do Rychnova, museli jsme vstávat. Cesta ubíhala dobře, jenom jsme často přesedali (v Pardubicích, Hradci a Častolovicích). V Rychnově jsme výstavu našli dobře. A byli jsme nadšeni prostředím. Výstava působila velmi čistě. Umístili jsme Gordíka do jeho klece číslo 8, ani jsme se neohřáli a vyrazili na výlet. Vláčkem jsme odjeli do Častolovic, kde jsme si prohlédli zámek a přilehlou malou "zoologickou" zahradu. Nejvíce nás zaujal páv, který se tam pavil! :-D Po návratu do Rychnova jsme ještě prošli toto město a udělali si výšlap asi 5 km za město do hotelu "Studánka", který byl velmi příjemný a dělal dobrou kávu.
Po návratu na výstavu nás čekal na kleci vzkaz v podobě 95 bodů od Lenky Fuksové. Ok, kartička to je. Na posuzovatelském lístku jsme našli tyto vzkazy: delší v těle, přerosty, nerovnoměrná krycí barva, spodní barva. Posuzování Lenky Fuksové, zdá se, začíná nabírat podivných rozměrů. Strhávala třeba body za "špinavé zuby". Asi by si morčatáři měli začít kupovat kartáčky! :-D
Následně jsme ještě Gordíka nechali registrovat pod číslem 0006/12 u paní Andrey Kroftové. Ta naopak byla vzhledem Gorkdikona nadšená, konstatovala, že takhle krásné červené morče se jen tak nevidí! Tak jsme měli radost.
Chvíli před koncem výstavy - po dohodě s organizátory - jsme se sebrali a spěchali na vlak směrem domů.
Uvidíme, jak Gordík bude ve výstavní činnosti pokračovat. Čeká ho ještě čtyřdenní výstava v Praze a je tudíž i možné (ťuk, ťuk, ťuk), že Českou republiku opustí již jako šampion ČR! Uhlídáme!
Už jsme ani nepočítali, že bychom tento rok vyjeli na nějakou výstavu. Osud tomu chtěl, že náš nádherný sameček Gordikon neodcestoval do nového domova a zůstal u nás o měsíc déle. A proto jsme ho přihlásili na výstavu.
V neděli ráno, konkrétně v 4,59 zazvonil budík. V šest odjížděl vlak z Kolína do Rychnova, museli jsme vstávat. Cesta ubíhala dobře, jenom jsme často přesedali (v Pardubicích, Hradci a Častolovicích). V Rychnově jsme výstavu našli dobře. A byli jsme nadšeni prostředím. Výstava působila velmi čistě. Umístili jsme Gordíka do jeho klece číslo 8, ani jsme se neohřáli a vyrazili na výlet. Vláčkem jsme odjeli do Častolovic, kde jsme si prohlédli zámek a přilehlou malou "zoologickou" zahradu. Nejvíce nás zaujal páv, který se tam pavil! :-D Po návratu do Rychnova jsme ještě prošli toto město a udělali si výšlap asi 5 km za město do hotelu "Studánka", který byl velmi příjemný a dělal dobrou kávu.
Po návratu na výstavu nás čekal na kleci vzkaz v podobě 95 bodů od Lenky Fuksové. Ok, kartička to je. Na posuzovatelském lístku jsme našli tyto vzkazy: delší v těle, přerosty, nerovnoměrná krycí barva, spodní barva. Posuzování Lenky Fuksové, zdá se, začíná nabírat podivných rozměrů. Strhávala třeba body za "špinavé zuby". Asi by si morčatáři měli začít kupovat kartáčky! :-D
Následně jsme ještě Gordíka nechali registrovat pod číslem 0006/12 u paní Andrey Kroftové. Ta naopak byla vzhledem Gorkdikona nadšená, konstatovala, že takhle krásné červené morče se jen tak nevidí! Tak jsme měli radost.
Chvíli před koncem výstavy - po dohodě s organizátory - jsme se sebrali a spěchali na vlak směrem domů.
Uvidíme, jak Gordík bude ve výstavní činnosti pokračovat. Čeká ho ještě čtyřdenní výstava v Praze a je tudíž i možné (ťuk, ťuk, ťuk), že Českou republiku opustí již jako šampion ČR! Uhlídáme!
3. 12. 2011 - 4. vánoční výstava v Olomouci - TISCHSCHAU
Co dodat? Před rokem (skoro na den, vizte níže) jsme s Doubravkou zahájili výstavní zápolení. Rok se s rokem sešel a desátou výstavou v pořadí končíme s titulem grandšampion ČR - opět v Olomouci! Deset výstav, deset kartiček!
Olomoucké výstavy mají své kouzlo. Organizátorka Anička Havlínová se nebojí nových věcí, vždy má vše perfektně zorganizované a také umí sehnat neuvěřitelné množství sponzorů.
Tato výstava byla jiná - poprvé v ČR se uskutečnila formou "tischschau" (bůh suď, jak se to čte), tzn. morčata nebyla umístěna v klecích, ale po celou dobu konání výstavy byla ve svých přepravkách. Systém je to zajímavý, pro organizátory jistě i velmi ulehčující.
Na výstavu jsme chtěli vyrazit v pět hodin z Kolína. Na nádraží jsme se dozvěděli, že vlak bude mít 5 minut zpoždění. Následně naskočilo zpoždění 20 minut, poté 25 minut a nakonce ohlásili, že vlak bude opožděn z důvodu poruchy mašiny a přijel se zpožděným 40 minut. Trochu nás trápilo, že nestihneme včas přejímku morčat, protože MHD v Olomouci na místo určené jezdí v půlhodinových intervalech. Pro nás naštěstí se však přejímka protáhla a i my opozdilci jsme stihli přejímku bez problémů.
Na výstavě jsme moc času nestrávili. Umístili jsme Doubravku i Rachel z CHS Marsyas, kterou jsme vezli s sebou, na jejich stoly, předali přepravované morče, převzali zpět přepravované morče a vyrazili do lůna Olomouce na vánoční trhy. Vrátili jsme se asi po 4 hodinách zmrzlí jako bůhvíco.
Bodové hodnocení Doubravky nás až šokovalo! 98 bodů!!! Prostým porovnáním jsme zjistili, že je to v hlaďácích opravdu hodně. A bylo! Doubravka na své poslední "kartičkové" výstavě dosáhla nejen na 5. čekatelství na grandšampiona, ale také byla 1. hladkou adult, 1. krátkosrstou adult, a aby senzačních a nečekaných situací nebylo málo, dostala se až do rozstřelu na absolutního vítěze výstavy! Mno, na červeňáka, navíc v záplavě krémáků, dost slušný výkon!
Za obě umístění bylo spoustu cen. Nastal problém. Jak pobalit ceny, morčata, osobní věci a obří pytel hoblin, dosmýkat to na nádraží a našťouchat do vlaku? A aby se toho nebylo na jednoho člověka málo, ještě získala 3. místo Rachel. A my si koupili v OBI plastovou rohožku...
Vše odnesly hobliny. Žok jsme věnovali, protože nebylo absolutně v našich v silách ho pobrat. Fňuk. Ostaní věci jsme nandali do různých tašek a navěsili na sebe. Náhodní vystavovatelé, kteří zrovna také opouštěli výstavu, měli jistě radost. Co chvíli ze mě něco odpadlo a já jenom vykřikoval: "Co ze mě vypadne, si nechte!" Zkrátka cirkus na kolečkách!
Společně s Martinou, Sylvou a Ivanou, které také byly ověšeny cenami a morčaty jsme svépomopcí došli na zastávku MHD. Já znal cestu, Ivana znala časy odjezdu. Já znal ale jinou zastávku, než kterou si Ivana vyhledala v idosu! Hehe, a autobus nejel. Neváhali jsme, zavolali 2 taxíky a po mírných komplikacích s nástupem do nich dojeli za krásných 35 Kč na hlavu na hlavní vlakové nádraží. Zde jsme pobyli v nádražní čekárně a před odjezdem vlaku se přesunuli na peron. Metodou řetězu jsme napěchovali celé kupé cenami a zvířaty a slastně se rozvalili na sedačky.
Cesta domů probíhala v přátelské a vtipné atmosféře. Zvláštní je, že si k nám nikdo nepřisedl!
A tak tedy končí oficiální cesta Doubravky po výstavách. Co bude dál se uvidí. Nyní se bude věnovat mazlíkovským a maminkovských povinnostem.
A až zase budeme chtít vyhrát, tak ji někam přihlásíme! :-D Howg, domluvili jsme!
Co dodat? Před rokem (skoro na den, vizte níže) jsme s Doubravkou zahájili výstavní zápolení. Rok se s rokem sešel a desátou výstavou v pořadí končíme s titulem grandšampion ČR - opět v Olomouci! Deset výstav, deset kartiček!
Olomoucké výstavy mají své kouzlo. Organizátorka Anička Havlínová se nebojí nových věcí, vždy má vše perfektně zorganizované a také umí sehnat neuvěřitelné množství sponzorů.
Tato výstava byla jiná - poprvé v ČR se uskutečnila formou "tischschau" (bůh suď, jak se to čte), tzn. morčata nebyla umístěna v klecích, ale po celou dobu konání výstavy byla ve svých přepravkách. Systém je to zajímavý, pro organizátory jistě i velmi ulehčující.
Na výstavu jsme chtěli vyrazit v pět hodin z Kolína. Na nádraží jsme se dozvěděli, že vlak bude mít 5 minut zpoždění. Následně naskočilo zpoždění 20 minut, poté 25 minut a nakonce ohlásili, že vlak bude opožděn z důvodu poruchy mašiny a přijel se zpožděným 40 minut. Trochu nás trápilo, že nestihneme včas přejímku morčat, protože MHD v Olomouci na místo určené jezdí v půlhodinových intervalech. Pro nás naštěstí se však přejímka protáhla a i my opozdilci jsme stihli přejímku bez problémů.
Na výstavě jsme moc času nestrávili. Umístili jsme Doubravku i Rachel z CHS Marsyas, kterou jsme vezli s sebou, na jejich stoly, předali přepravované morče, převzali zpět přepravované morče a vyrazili do lůna Olomouce na vánoční trhy. Vrátili jsme se asi po 4 hodinách zmrzlí jako bůhvíco.
Bodové hodnocení Doubravky nás až šokovalo! 98 bodů!!! Prostým porovnáním jsme zjistili, že je to v hlaďácích opravdu hodně. A bylo! Doubravka na své poslední "kartičkové" výstavě dosáhla nejen na 5. čekatelství na grandšampiona, ale také byla 1. hladkou adult, 1. krátkosrstou adult, a aby senzačních a nečekaných situací nebylo málo, dostala se až do rozstřelu na absolutního vítěze výstavy! Mno, na červeňáka, navíc v záplavě krémáků, dost slušný výkon!
Za obě umístění bylo spoustu cen. Nastal problém. Jak pobalit ceny, morčata, osobní věci a obří pytel hoblin, dosmýkat to na nádraží a našťouchat do vlaku? A aby se toho nebylo na jednoho člověka málo, ještě získala 3. místo Rachel. A my si koupili v OBI plastovou rohožku...
Vše odnesly hobliny. Žok jsme věnovali, protože nebylo absolutně v našich v silách ho pobrat. Fňuk. Ostaní věci jsme nandali do různých tašek a navěsili na sebe. Náhodní vystavovatelé, kteří zrovna také opouštěli výstavu, měli jistě radost. Co chvíli ze mě něco odpadlo a já jenom vykřikoval: "Co ze mě vypadne, si nechte!" Zkrátka cirkus na kolečkách!
Společně s Martinou, Sylvou a Ivanou, které také byly ověšeny cenami a morčaty jsme svépomopcí došli na zastávku MHD. Já znal cestu, Ivana znala časy odjezdu. Já znal ale jinou zastávku, než kterou si Ivana vyhledala v idosu! Hehe, a autobus nejel. Neváhali jsme, zavolali 2 taxíky a po mírných komplikacích s nástupem do nich dojeli za krásných 35 Kč na hlavu na hlavní vlakové nádraží. Zde jsme pobyli v nádražní čekárně a před odjezdem vlaku se přesunuli na peron. Metodou řetězu jsme napěchovali celé kupé cenami a zvířaty a slastně se rozvalili na sedačky.
Cesta domů probíhala v přátelské a vtipné atmosféře. Zvláštní je, že si k nám nikdo nepřisedl!
A tak tedy končí oficiální cesta Doubravky po výstavách. Co bude dál se uvidí. Nyní se bude věnovat mazlíkovským a maminkovských povinnostem.
A až zase budeme chtít vyhrát, tak ji někam přihlásíme! :-D Howg, domluvili jsme!
1. 10. 2011 - 5. pardubická výstava
Oficiální zpráva z výstavy i s fotkou Doubravky zde: http://www.morcata.cz/bellis/pce11.php
A nyní již naše dojmy a pocity! Krásná výstava v úžasném prostředí, dárečky, židle na sezení, teplo, čisté záchody a super vlakové spojení! Bohužel také otevřené klece ze všech stran, z toho je Doris fialová! Ale tentokrát organizátorky myslely opravdu na vše - byly připraveny již nařezané kartony, takže se bez problémů dal vyrobit byteček!
Ač tu pějeme ódy, výstavy jsme si moc neužili. Hned v devět ráno jsme odjeli za našimi příbuznými, kteří v Pardubicích bydlí. A ještě před obědem také vyrazili na pěší túru, cílem byla Kunětická hora. Pravda - nezvolili jsme nejpřímější cestu, ale cesta kolem Labe také nebyla špatná... Jen mosty přes řeku chyběly! :-D :-D :-D Úmysl se ale podařil a my toto historické místo dobyli!
Naši CHS reprezentovala pouze Doubravka. A opět nezklamala a získala krásných 96 bodů a též své již 4. čekatelství na grandšampiona. Posuzovala Eva Dýnková.
Velmi nás ale zaujalo, že na této výstavě skoro chyběla červená barva. Nebýt Doubravky a dále morčátek z CHS Kvítko, tato barva by zastoupená nebyla snad vůbec!
Jsme velmi rádi, že jsme se mohli této výstavy zúčastnit. Přihlašování tentokrát probíhalo přes mail a velmi dlouho jsme byli na čekací listině. Ale trpělivost se vyplatila!
24. 9. 2011 - 4. chotěbořská výstava
Poprvé jsme na výstavu vyrazili autem! Chotěboř se nachází nedaleko našeho rodného města, takže rodičové ochotně zapůjčili auto a my v šest ráno vyjeli přes Ledeč nad Sázavou, Leštinu u Světlé a Habry do Chotěboře. Byli jsme tam mezi prvními a společně s paní Vítkovou otevírali výstavu! :-D Umístili jsme holky do klecí a vyrazili na prohlídku ostatního zvířectva, které v areálu bylo. Tzn. kohouti, slepice, králíci, holubi, husy, kachny, krocani a jiné roztodivnosti se pýřili a čepýřili jenom proto, aby co nejvíce zaujali návštěvníky.
Už před devátou hodinou dorazili na výstavu také rodiče - na kole! Ten den najeli obdivuhodných 90 km! Chvíli jsme popovídali, koupili si tombolu a pak je ponechali svému osudu.
Ještě dopoledne jsme vyrazili na pěší výlet. Údolím řeky Doubravy jsme ušli asi 10 km. Na náměstí v Chotěboři jsme si dali oběd a pak dlouho, dlouho bloudili, než jsme dorazili k místnímu zámečku. ;-)
Zpět na výstavu jsme se vrátili asi ve čtyři odpoledne. Již byly výsledky sečteny! A víceméně spokojenost! Doubravka opět nezklamala a získala krásných 96 bodů a již 3. kartičku čekatelství na grandšampiona! Amála nezískala nic! Dokonce byla diskvalifikovaná! Ale až tak nám to nevadí, neb to bylo za podezření z březosti! Že by Ucas vyšel?
Zbývající čas jsme věnovali utužování kolektivu a krátce před pátou hodinou jsme vyrazili zpět k domovu.
10. 9. 2011 - 7. výstava morčat v Lounech
Na výstavu do Loun jsme vyrazili tradičně vláčkem. Vstávání bylo kruté - ve 4,10 ráno! Následná cesta však ubíhala poklidně... I orientace po Lounech nám nedělala problémy.
Výstava morčat se konala na lounském výstavišti v rámci velké víkendové výstavy "Člověk v přírodě". Prostředí to bylo úžasné! Kromě morčat byli k vidění holubi, králíci, rybičky, kozy, koně, ovce a spousta další havěti. Všude byly stánky, kolotoče. Tančily mažoretky, hrála hudba. Prodávaly se klobásy, topinky se sádlem, zmrzliny, bonbony, výrobky mladých cukrářů a řezníků! Nálada byla sváteční!
Nyní ale k předmětu našeho zájmu, tj. k výstavě morčat. Naší CHS reprezentovala pouze Doris. Ravena je klepnutá Pepinou a u Amály jsme předpokládali návštěvu Uncase. Doris reprezentovala slušně - tentokrát posuzovala pro nás až do této chvíle neznámá Petra Švarcová. Své role se ujala velmi pečlivě a body lítaly dolů jako na běžícím páse! Např. za neprotrhanou srst jsme utržili mínus 1,5 bodu! Celkově jsme tak vybojovali 95 bodů a opět, a to je důležité 2. kartičku čekatelství na grandšampiona. Takže mise splněna!
Neboť jsme nepočítali s jakýmkoliv umístěním, domluvili jsme si dřívější odjezd. A "už" ve 20,26 jsme vystupovali z vlaku! :-D
Na výstavě jsme měli domluveno hnedle dvojí rande. Jednak pomáháme převézt do Ostravy jednoho merino samečka, takže jsme ho vyzvedávali. Druhak výstavu navštívili také naši přátelé z Golden Bay, takže bylo i s kým hodit řeč!
Krásná výstava, na kterou budeme dlouho vzpomínat!
11. - 14. 8. 2011 - 12. speciální výstava morčat Toulcův dvůr Praha
...aneb naše první vícedenní výstava!
Jedná se snad o největší výstavu morčat v České republice. Přehlášeno bylo bezmála 400 morčat! Posuzovat hlaďáčky přijel nizozemský posuzovatel Bertus van Dijk. A nutno říci, že posuzoval velmi, velmi přísně! I se svým kolegou Janem Schopem, který se ujal dlouhánů, dovedli několik vystavovatelů k zoufalsví, ba až k pláči! Tak moc šetřili bodíky!
K této výstavě se váže několik novinek. U přejímky se dokládaly také kopie rodokmenů a platil se poplatek 100 Kč, který byl vratný v případě, že se vystavovatel účastnil úklidu výstavy. Krom toho každé morčátko dostalo na ucho samolepicí cedulku s číslem klece.
Velké koupání kvůli nedostatku času nastalo v noci těsně před výstavou, konkrétně mezi první až třetí hodinou ranní. A po šesté hodině ráno již hurá na vlak!
Holky zvládly výstavu skvěle. Jednak vydržely 4 dny samy v klecích (za drobnou pomoc s krmením děkujeme), druhak vůbec neudělaly ostudu!
Doubravka bodovala i přes velmi přísné hodnocení. Získaných 97 bodů je úspěchem a jentaktak zůstala pod rozstřelovacím stolem. Nicméně dostala svou 1. kartičku čekatelství na grandšampiona.
Havrana skončila s diskvalifikací, a to díky holému místu na boku. Tak přece jenom je to starší dáma a věk se podepsat může.
Hvězdou našeho týmu tentokrát (konečně) byla Amála! V sekci mazlíků získala senzačních 99 bodů a tím pádem také 3. místo v hladkých mazlících. Měli jsme opravdu radost! Posuzovala adeptka posuzovatelka Anna Havlínová.
V rámci výstavy se morčátkům podávaly papriky a čekankové puky, nebyla nouze o vodu ani o suché krmení. V neděli jsme pak přijeli přebrat ceny a také pomoci s úklidem.
Během čtvrtka a neděle jsme pak zažili i několik "dada" situací, o kterých ale třeba jindy a jinde...
Jednalo se o velmi pěknou výstavu na krásném místě, organizátorům patří dík!
25. 6. 2011 - 4. velvarská výstava morčat
Vzpomeneme-li nedávno proběhlé Velvary, je nutné rozhodně děkovat. A to CHS Marsyas, která byla tak moc ochotná a ke svým mnoha morčatům přibrala na výstavu ještě naší Doubravku. My jsme se z rodinných důvodů nemohli účastnit osobně.
Šlechtění začalo již ve čtvrtek, v pátek veterina. Mimochodem - ukrutně dlouhé čekání! A navíc, já nic netuše sedl jsem si na židličku, pod kterou chvíli přede mnou ležela hárající fena. V životě jsem neměl kolem sebe tolik psů!!! :-D
Doris úspěšně dostala potvrzení, že se může účastnit výstavy, a ještě týž den putovala do CHS Marsyas, kde se setkala se svou dcerou Fatimou. Jak to holkám sluší můžete posoudit pod tímto článkem.
Doubravka touto výstavou zakončila honbu za titulem "morče šampion". Díky získaným 95,5 bodům od Evy Dýnkové dostala svou 5. kartičku čekatelství na šampiona. Co jí bylo vytčeno? -1 bod za drobnější stavbu, -1 bod za delší hlavu, -1 bod delší srst, -1 bod za šimlování a -0,5 bodu za světlejší červenou.
I tak se Doubravka stává první a jedinou šampionkou v naší CHS, prvním naším odchovancem s tímto titulem a prvním, kdo se bude pokoušet o grandšampiona! :-D
Vtipné a pro nás zároveň i zajímavé bylo, že se vedle sebe v kleci na této výstavě sešla právě Doubravka z Hasičárny, zároveň její dcera Fatima z Hasičárny (konečných 96 bodů) a syn Fuňéz z Hasičárny (konečných 95 bodů). Přejeme i jim další výstavní úspěchy!
Fotky uveřejněny s laskavým svolením CHS Marsyas.
21. 5. 2011 - 7. hanácká výstava ušlechtilých morčat Olomouc
Kvůli této výstavě jsme vstávali již ve čtyři hodiny ráno. Sbalili všechna morčata, kterých bylo požehnaně, protřeli oči a vláčkem vyrazili směr Olomouc. Cesta ubíhala bez problémů, komplikace nastaly až v Olomouci, protože jsme zakoupili špatnou jízdenku. Měli jsme místo výstupu "Olomouc - Nové Sady", ale měli jsme mít "Olomouc - Smetanovy sady". :-D Nevadilo, paní průvodčí to vzala sportovně a nechala nás jet s komentářem, že kilometricky to je stejné!
Opět nás uvítalo olomoucké výstaviště. Zajištění výstavy bylo skvělé! Obrovské množství cen, krásné prostředí, lavičky, houpačky, posezení, tráva pro morčata... Sluníčko, kačenky, známé tváře, morčata...
Ještě než se dostaneme k bodovým výsledkům této výstavy, je nutné dodat, že jsme se stali poměrně slušným kurýrem a pomáhali přepravit morčátka jak do Olomouce, tak z Olomouce. Cestou do místa výstavy jsme v Zábřehu na Moravě předali nové majitelce naši Epošku. Dále jsme až do Olomouce novým majitelům dovezli skinníka a také předali naši průběžnou spolubydlící Ummu, o kterou jsme se měsíc starali.
Zpět jsme pak vezli kromě našich holek dalších 5 morčat, která jsme postupně předávali v Praze a v Plzni. A jaké překvapení bylo, když jsme zjitili, že vezeme opět po půl roce samičku Chris Golden Bay, kterou jsme v zimě vezli tam.
Na výstavu jsme vezli obě naše holky. Doubravka si vedla skvěle a v adultech získala 96 bodů a tím pádem i 4. kartičku čekatelství na šampiona. Posuzovala Denisa Vítková.
Amálu jsme přihlásili do sekce mazlíků. Nevedla si vůbec špatně! Ze sta možných bodů získala 98! A byla tak v rozstřelu o 3. místo. Nakonec však dostala pověstnou "bramboru".
V této souvislosti přemýšlíme o regulérnosti soutěže mazlíků. Byl nám stržený půlbod za typ a za tlapky a zadalší celý bod za zálomek. Nevíme, zda zrovna tyto oblasti by měly hrát roli v posuzování mazlíků. Tuto kategorii měl na starosti adept posuzovatel Michal Sviatko.
Amála se stala "hvězdou výstavy". Jak je pro ni příznačné, rozdávala úsměvy do širokého okolí, pózovala fotografům a hned se s každým kamarádila. Je to prostě modelka! :-D
U posuzování našich holek jsme však nebyli. Vyrazili jsme na návštěvu k našim známým do Kojetína. Cestou zpět do Olomouce nás chytla děsivá bouřka, blesky létaly, hromy bily... Vypadlo to na konec světa. Také vlaky měly zpoždění, až jsme se báli, zda se stačíme vrátit na závěr výstavy.
Ač jsme nezískali žádnou cenu, z výstavy jsme si odvezli veliký pytel hoblin, který jsme dostali jako dárek. Díky moc, Petře! ;-)
Na závěr lze jen konstatovat, že výstavy v Olomouci jsou na super úrovni a jistě se sem budeme rádi vracet.
1. 5. 2011 - II. velikonoční výstava morčat v Hradci Králové
Z důvodu rekonstrukce bytu jsme na tuto výstavu vyslali zdatný a ochotný zástup. Proto hned na prvním místě zde velmi děkujeme našim přátelům za neskonalou ochotu trávit volný den mezi bandou našených chovatelů morčat. Díky, Honzo, díky, Ivo!
Z rozhovorů a fotek se pokusíme vytvořit zprávu o této výstavě. Probíhala v pěkných a čistých prostorách hradecké základní školy v Bezručově ulici. I výstavní servis byl skvělý - rozdávaly se plátky okurek, lupínky salátů a další laskominy pro vystavovaná morčata i jejich dvounohé majitele, kteří mohli využít též školní bufet.
Na výstavu opět dorazili staří známí - nejen Bukvice, ale dokonce i Jasmínek! ;-) Ani nevíme, kolik bodů nakonec získal. Pro Doris asi byla výstava utrpením! Měla říji, a tak nastrkovala (nechci říct ani co!!!) do všech okolních klecí. Snad si nedoveze outěžek!
Hodnocení se tentokrát ujal rakouský posuzovatel morčat Helmut Sakac. Okem bedlivým posoudil Doubravku, která opět vyvázla o chlup s tentokrát již 3. kartičkou čekatelství na šampiona a získala 95 bodů. Už se pro nás stává klasikou delší hlava a nedokonalé šimlování, ale máme tu tentokrát i novinku! Že prý je malé tělesné konstituce! Tse! Co si ti posuzovatelé nevymyslí! :-D Doris poprvé zápolila v adultech.
Přestože jsme v žádnou cenu nedoufali, závěr výstavy byl velkým překvapení. Doubravka získala čestnou cenu výstavy! "Ču" - jak by řekla Strejdulka - dostala Doris za vzornou reprezentaci zajímavé a netypické barvy (překlad formulace pana posuzovatele). Tím si vysloužila kokardu, diplom, dečku a dort!
Závěrem jenom poznamenáme, že na této výstavě došlo také k předání Ferdy, který tak odcestoval na Slovensko.
Z rozhovorů a fotek se pokusíme vytvořit zprávu o této výstavě. Probíhala v pěkných a čistých prostorách hradecké základní školy v Bezručově ulici. I výstavní servis byl skvělý - rozdávaly se plátky okurek, lupínky salátů a další laskominy pro vystavovaná morčata i jejich dvounohé majitele, kteří mohli využít též školní bufet.
Na výstavu opět dorazili staří známí - nejen Bukvice, ale dokonce i Jasmínek! ;-) Ani nevíme, kolik bodů nakonec získal. Pro Doris asi byla výstava utrpením! Měla říji, a tak nastrkovala (nechci říct ani co!!!) do všech okolních klecí. Snad si nedoveze outěžek!
Hodnocení se tentokrát ujal rakouský posuzovatel morčat Helmut Sakac. Okem bedlivým posoudil Doubravku, která opět vyvázla o chlup s tentokrát již 3. kartičkou čekatelství na šampiona a získala 95 bodů. Už se pro nás stává klasikou delší hlava a nedokonalé šimlování, ale máme tu tentokrát i novinku! Že prý je malé tělesné konstituce! Tse! Co si ti posuzovatelé nevymyslí! :-D Doris poprvé zápolila v adultech.
Přestože jsme v žádnou cenu nedoufali, závěr výstavy byl velkým překvapení. Doubravka získala čestnou cenu výstavy! "Ču" - jak by řekla Strejdulka - dostala Doris za vzornou reprezentaci zajímavé a netypické barvy (překlad formulace pana posuzovatele). Tím si vysloužila kokardu, diplom, dečku a dort!
Závěrem jenom poznamenáme, že na této výstavě došlo také k předání Ferdy, který tak odcestoval na Slovensko.
23. 4. 2011 - Výstava morčat ke dni Země Česká Lípa
Milá výstava, na kterou jsme se (po řádném předchozím ohlášení) dostavili kvůli absenci spojů s hodinovým zpožděním. Vyrazili jsme pouze s Doubravkou.
Měli jsme klec číslo 88 a zajímavé sousedy! Zleva to byla Brusinka, zprava Kvítko. Naši známí!
Naše Doris dorostla do juniorské kategorie. Hlaďáčky tentokrát posuzovala velmi přísným okem paní Eva Dýnková. Doris nakonec získala "pouze" 95 bodů - byla nám vytčena užší ramena, světlejší a delší srst a problematické šimlování. ALE MY SI TO NEMYSLÍME, JE PROSTĚ ÚŽASNÁ!!! :-D :-D :-D
I tak jsme si domů dovezli 2. kartičku čekatelství na šampiona a zároveň 3. místo v hladkých juniorech. Přeskočila nás o půl bodu nezkrotná, kousavá a zlobivá Bukvice Brusinka a ještě někdo, koho jsme zapomněli!
Moc doufáme, že se nám podaří získat žampióna. Hehe.
Paní vyhlašovatelka tentokrát trochu bojovala se jmény oceněných morčat. Samá cizí jména, která různě komolila. Dokonce se místy uchýlila i k vyhlášení typu "Išias a tak dále"! Jenom s námi neměla problém. Prý: "Na třetim místě skončila Doubravka z Hasičárny. Konečně pořádný méno." :-D Ano, my víme, že to zní trochu jako Madla z Cihelny a v záplavě anglikanismů vypadá až nepatřičně, ale přece se jedná o krásné staročeské jméno!
Už tradičně nebylo na výstavě kde si sednout. Naštěstí jsme objevili položený žebřík a několik desítek minut na něm balancovali. Kolem nás pobíhali (kdyby jenom pobíhali, i močili) psi - dva nahatí (psi, né lidi). Vůbec psů na výstavě bylo na náš vkus nějak moc. Dále tam kokrhali kohouti, slepice ve výstavních klecích snášely vajíčka (asi tušily Velikonoce) a krom morčat soupeřili na této výstavě i králíci.
Celkově jsme si výstavu užili, stihli převzít pro paní Danu morčičku Ummu, nechali určit barvu Epošky, dát si kafíčko na náměstí a v 16.25 vyjet vlakem zpět domů.
4. 12. 2010 - 3. vánoční výstava ušlechtilých morčat v Olomouci
Této výstavy jsme se již zúčastnili osobně. 14 dní před ní však nastaly v naší CHS pravé žrací orgie, neb Doubravka stále lavírovala kolem váhy 500 g. Nakonec se vše podařilo a jentaktak překonala tuto hranici. A tak jsme po páté hodině ráno vyrazili vláčkem do Olomouce.
Cesta byla vtipná. V krosně jsem měl ve spacáku zabalenou přepravku s Aminou a Doubravkou. A další dvě přepravky se 3 morčaty, které jsem převážel z Plzně do Olomouce. Vlak netopil, byla zima. A tak se zvířátka zahřívala pod spacákem.
Do Olomouce jsme dorazili i přes sněhovou kalamitu načas. Výstavní areál Flory Olomouc jsme našli bez problémů. Odbyli si přejímku, našli klece. Do výstavy zbývala hodina a půl, proto jsme dali holky do jedné klece - Doubravka byla stresem bez sebe a přítomnost Aminy jí velmi uklidňovala.
Posuzování krátkosrstých se ujal pan Petr Tejml. Ještě do oběda byla pouzena jak Amálie (93 bodů), tak Doubravka (97 bodů). 97 bodů se zdálo být velmi nadějných, protože pan Tejml nedal žádnému jinému morčeti více!
Díky šmírácké činnosti jsme již před oficiálním vyhlášením výsledků věděli, že Doubravka bude velmi úspěšná. Závěrečný verdikt byl ale velmi překvapující:
1. místo v hladkosrstých baby
2. místo v krátkosrstých baby
A samozřejmě 1. kartička čekatelství na šampiona.
Na první výstavu Doubravky nečekaný úspěch a lze pouze tušit, jak bude její výstavní klání pokračovat.
Po celodenním čekání na výstavě jsme byli dost vyčerpaní a přemzlí, nicméně jsme poklábosili s paní Danou z CHS Brusinka a seznámili se s paní Sadeckou, která nebyla doma, když jsme si před rokem byli u ní pro Amálii. Vše bylo velmi milé.
Po osmé hodině večerní jsme "nenápadně" naložili žok pilin a ostní výhry do vlaku a vyrazili k domovu. A ještě v noci výhru řádně zapili. :-)
16. 10. 2010 - Výstava v Chebu
S výstavou v Chebu byl od začátku trochu kříž. Původně přihlášená Doubravka se ani náhodou neblížila normované váze 500 g, a proto v poslední chvíli byla nahrazena Amálií. Že se o úspěch jednat nebude, to jsme věděli ihned. Ale že vše dopadne diskvalifikací, s tím jsme nepočítali.
Ve čtvrtek před výstavou jsem nechal Amálii v bedýnce ve škole u pana vrátného, kde si ji vyzvedla naše kamarádka Bára z CHS Marsyas. A společně s jejími morčaty putovala Amina do Chebu na výstavu. Tímto dodatečně ještě jednou děkujeme za dopravu!
Asi kolem jedné hodiny došla od Báry smska, že Amina byla diskvalifikována. A to za nevýstavní kondici. Posléze jsme zjistili, že za všenky, kterých měla požehnaně. I tak bylo možné dopočítat, že by získala maximálně 91 bodů.
Následující den jsme dojel do Holoubkova, vyzvedl si Amálii a začal odvšivovat. Naštěstí to nebyl žádný problém.
Takto neslavně tedy dopadla první výstava. I když - skutečně byla první?