Založit webové stránky nebo eShop

Prague expo dog CACIB - 15. 4. 2017

Naši první výstavu jsme se snažili nepodcenit a několik týdnů předem jsme pilně trénovali. Učili jsme se otvírat tlamu a ukazovat zuby, trénovali jsme postoj a chůzi na výstavním vodítku.
Největší obava byla z vodítka. Kipi si lehal na záda, jakmile ho zahlédl. Pak se postavil a vodítko si omotal kolem tlamy. V posledních dnech před výstavou to zdokonalil, už nevstával a nechal se tahat... Takže jsme na výstavu odjížděli se slovy: "Kdyžtak ho odsmýkám." 
Na předvýstaní trénink se můžet podívat zde:


A pak přišel den D. Naše první výstava! 
Do pražských Letňan jsme se dostavili dle instrukcí lehce po sedmé hodině. Ve výstavní hale panoval klid. Měli jsme kruh č. 4 a číslo 1023. V kategorii jsme byli sami. 
Čekání bylo velmi, velmi dlouhé. Na řadu jsme se dostali někdy kolem půl druhé. A pak to však vzalo rychlý spád. Chůze po kruhu - první kolečko a hned jsme byli paní posuzovatelkou pozváni na stůl. Kipi docela spolupracoval, nelehal si, šel! :-) V duchu jsem si říkal, že snad dobrý, když nás hned zastavili. Na stole se však odehrálo drama. Kipi odmítl otevřít tlamu. Dokonce si i zavrčel... Byli jsme posláni zpět do kruhu, kde jsme si oběhli několik (snad deset???) koleček. 
A výsledek? Zprvu zklamání. Kipi dostal hodnocení "N" - nadějný. Pravda, za neotevření papuly bychom zasloužili asi i disk. V posudku bylo uvedeno: "rovný hřbet, lehce sbíhavé hrudní končetiny, lehce sudivuté pánevní končetiny".
Rychle jsme se posbírali, výsledek nechali (ano, nechali) zapsat do PP a naskočili do auta směr domů.

Nyní je již nálada lepší. Pro Kipiho i nás to byl vlastně velmi důležitý den. Pochopili jsme, co se na výstavě chce. Poznali se s přáteli i nepřáteli. (Asi navždy mi bude v hlavně znít věta jedné báby od myslivců, když jsme kolem ní šli s naším psem. Řekla manželovi dívajíc se na Kipiho: "Podívej, kurvení rasy!" Sama má na hlavně 3 barvy - svou a 2 melíry - a pomlouvá nám psa???) Navázali jsme nové kontakty, Kipi byl velmi často středem pozornosti kolemjdoucích. A co bylo nejdůležitější! Musel strávit den mezi tolika psy. Takže i on navázal nová přátelství a jeho socializace tak postoupila zase o kus dál.
Těšíme se na další výstavy a věříme, že se budeme jen a jen zlepšovat. 
Na závěr velmi vřele děkujeme za rady a podporu paní Králové, která nás v tom nenechala a po zprávách nás instruovala. A také Stachovým, majitelům dvou Morioňáků, kteří se nás na výstavě ujali a hned pověděli co a jak.


TOPlist